Televize

Behem televizniho prenosu je obraz, snimany kamerou, preveden na elektricke signaly. Ty jsou zesileny a televizni vysilac je vysila do prostoru. Signaly prijima televizni prijimac, zesiluje je a promita na obrazovku.

V obrazovce se vytvari elektronovy paprsek (podobne jako v kamere). Tento paprsek je vychylovacimi civkami vychylovan a krizuje stinitko. Postupne tak vytvari vsech 625 radku jednoho snimku obrazu. Tento postup se opakuje 25krat za sekundu, takze lidskemu oku splynou jednotlive snimky v pohybujici se obraz.

Stinitko obrazovky je pokryto tenkou vrstvou luminoforu, coz je chemicka sloucenina, ktera po dopadu elektronoveho paprsku svetelkuje. Intenzita vychazejiciho svetla zavisi na intenzite dopadajiciho paprsku. Ten pri pohybu po stinitku meni svou intenzitu v souhlasu s prichazejicim signalem. Souhrn vsech svetlych a tmavych bodu vytvari obraz.

Ovladani intenzity elektronoveho paprsku a jeji vliv na vysledny obraz si muzete vyzkouset v nasledujicim appletu.

Barevna televize pracuje se tremi elektronovymi paprsky. Kazdy z nich prenasi signal pro cervenou, zelenou a modrou barvu. Stinitko je pokryto asi jednim a ctvrt milionem zrnek luminoforu, ktere jsou usporadany do skupin po trech. Kazde ze tri zrnek vysila cervenou, zelenou nebo modrou barvu a je ovladano ruznou intenzitou patricneho elektronoveho paprsku. Skladanim techto barev v ruznem pomeru lze vytvorit vsechny barvy snimane sceny.

Princip skladani barev ze tri slozek si muzete vyzkouset v nasledujicim appletu.

Prvni pouzitelny system vytvoril v roce 1926 skot John Logie Baird (1888-1946). Jeho system se vsak uzival jen kratce. Bairduv mechanicky system zdokonalil rusky mechanik Vladimir Zvorykin, ktery o dva roky pozdeji zkonstruoval moderni televizi zalozenou zcela na elektronice.

Prvni verejne televizni vysilani na svete zahajila britska BBC v roce 1936.