Zlobíme se s vysokonapěťovými vodiči?
Pokusy z elektrostatiky, zejména ty s použitím vysokonapěťového zdroje či indukční elektřiny časti „zlobí“ díky použitým vodičům. Standardní nízkonapěťové vodiče nemají dostatečnou izolaci a v místě dotyku se probíjí, takže je musíme po stole různě rozhazovat do dostatečné vzdálenosti. Oproti tomu vysokonapěťové vodiče jsou zase díky své silné izolaci poměrně tvrdé, což způsobuje poměrně dost problémů – spadávání použitých krokosvorek, nemožnost rozestavit pokus, jak bychom si přáli…
Dalším problémem, který mi na původních vysokonapěťových vodičích vadil, bylo to, že v místě jejich zakončení banánkem často docházelo k jejich přelomení. Tlustá izolace se totiž nevejde do zadní části banánku, je tedy zeslabena nebo úplně odstraněna a do zadní části banánku vede jen vnitřní měděné lanko. Díky velké tvrdosti těchto vodičů pochopitelně dochází k největšímu namáhání právě v této části. Zabránit lámání vodiče v tomto místě lze pomocí teplem smršťovací bužírky, kterou na zadní část banánku a kus vodiče nasuneme a teplem smrštíme. Vzniklá „bandáž“ tento spoj zpevní. Ale i tak se díky jejich tvrdost s vodiči nadále špatně manipuluje.
Mnou navrhovaná úprava spočívá v přidání další izolace na standardní nízkonapěťový vodič. Onou další izolací je ohebná plastová hadička, která se na vodič navleče. Pochopitelně to lze použít jen na vodiče s klasickými (nenalitými) banánky. Izolační schopnost pak má nejen původní izolace vodiče a plastová hadička, ale i vzduchová mezera mezi těmito izolacemi. Pro přídavnou izolaci lze výborně použít hadičku na automobilové ostřikovače o vnitřním průměru 6 mm. Pozor na použití hadičky motocyklové pro přívod benzíny. Nejenže je dražší, ale hlavně tvrdší, což nechceme. Úplně nejlépe se osvědčila hadička na kapkovou závlahu, kterou lze koupit v zahrádkářských potřebách. Tato hadička asi obsahuje i trochu silikonu, neboť je pružná a měkká čímž se s ní výborně pracuje. Díky tomu lze tuto hadičku dobře navléknout na zadní číst banánky. Tím dojde je zpevnění přechodu vodič-banánek, kde jinak docházelo k zlomení.
Porovnání s tvrdými vysokonapěťovými vodiči je nesrovnatelné. Práce s takto upravenými vodiči je téměř stejná, jako s vodiči nízkonapěťovými, ale není třeba dbát na dostatečnou vzdálenost mezi vodiči. Konec konců úvodní obrázek ukazuje rozdíl mezi tvrdými a upravenými vodiči. Při žádném standardním školním pokusu jsem si nevšiml, že by docházelo k probíjení a to ani v případě, kdy ležely vodiče přímo na sobě. Popsaná úprava je záležitostí několika korun a minut a zvýší komfort při pokusech z elektrostatiky.