Periskop


  • Téměř "jediný" střih (download), který můžete nalézt a stáhnout na Internetu
  • Klasický vysouvatelný periskop - nalezen v Pionýrské encyklopedii z roku 1979
  • Periskop, který lze doplnit dalekohledem - střih z časopisu ABC (letní speciál 1989).

Jsou takzvané nesmrtelné návody. A mezi ně patří i návod na jednoduchý periskop. Přestože v různých časopisech to kdysi býval hit, dnes na Internetu je návodů na papírový periskop poměrně málo. A to i přesto, že zhotovení tohoto jednoduchého periskopu není příliš náročné a pořizovací náklady jsou minimální. Zde proto poskytuji několik návodů na stavbu. Tento článek se zbývá především dvěma návody. První kdysi vyšel v Pionýrské encyklopedii (2. díl) z roku 1979. A jeho obdoba se pak různě dále objevovala i jinde. V letním speciálu časopisu ABC z roku 1989 jsem dokonce objevil návod na periskop, který lze osadit jednoduchou optikou a tím získat periskopický dalekohled se čtyřnásobným zvětšením.

 


KLASICKÝ PERISKOP

Budete potřebovat obyčejné oboustranné kapesní či kabelkové zrcátko o rozměrech 6 x 9 cm (k dostání v drogériích) nebo dvě jednostranná. Dále si opatřete černý kartón, nebo si bílý natřete černým latexem, barvou na školní tabule, či postačí též nátěr tuší a následné přelakování.

Nejdříve si překreslete síť periskopu na kartón a vystřihněte. Tubus je složen z horní (A) a dolní (B) části. Podle přerušovaných čar jej narýhujte a složte. Zatím neslepujte!

periskop

Nyní si připravte zrcátko. Pokud je oboustranné, je nutné jej rozdělit. Zrcátko je slepeno ze dvou částí pryskyříčným lepidlem. Snadno ho tedy teplem rozlepíte. Na plotýnku elektrického vařiče položte dvojitý kousek čtvrtky nebo kartónek, na něj položte zrcátko a opět kouskem kartónku přikryjte. Mírně vše zahřívejte. Když začne být zrcátko horké (nesmí být žhavé!), uchopte je do hadříku a smykem do strany sešoupněte obě poloviny ze sebe. Tím získáte dvě jednoduchá zrcátka. Buď ještě horká je můžete ulpělými zbytky lepidla přilepit do ploch vyznačených šrafovanými obdélníky v plášti tubusu (plochy jsou označeny písmenem Z), nebo pokud lepivost původní pryskyřice je malá, ponechte zrcátko vychladnout a přilepte jej na vyznačené místo vhodným lepidlem.

periskop

Zbylé šrafované plochy natřete disperzním a slepte podle následujícího postupu:

  • Slepte tubus přilepením podélné chlopně.
  • Nastavte přesný úhel zrcátka na 45 stupňů.
  • Přilepte díl se zrcátkem k bokům tubusu.
  • Nakonec přilepte pomocí malých chlopní i horní čelo periskopu.
  • Podobně slepte i díl B.
periskop

Vyzkoušejte, jak se tubusy zasouvají do sebe. Jsou-li příliš volné, zmenšete prostor mezi nimi tím, že díl B olepíte širokou lepicí páskou. Z  obrázku C je dobře patrné, jakým způsobem se tubusy do sebe zasouvají. Je lepší, když jdou těsně až ztuha.

Proč je periskop vysouvací? Především proto, že vám zabere při přepravě méně místa, že s ním můžete pozorovat přes různě vysoké překážky. Především však je do dobré pro pozorování změny zorného pole při vysouvání a zasouvání obou částí. Tubus  kratší délkou menší vzdáleností mezi zrcátky a tedy větší zorné pole. Vytáhnete-li tubus, můžete hledět přes vyšší překážku, ale zmenší se vám šíře výhledu. Obdobně lze sledovat změnu vlastností obrazu, jestliže zastrčíme horní tubus tak, aby hleděl dozadu. Obraz v tomto periskopu je pak převrácený.

Přejeme vám hodně pěkné zábavy, ale pamatujte, že slušně vychovaný člověk takovýto nástroj nepoužívá k nevhodnému pozorováni druhých.

 


PERISKOPICKÝ DALEKOHLED

periskop

Optikou budou brýlová skla - spojná čočka +2,5 D (dioptrie) na objektiv a rozptylná čočka -10 D na okulár. Z nich sestavíte dalekohled Galileiho typu, se čtyřnásobným zvětšením a vzpřímeným obrazem, ale poměrně malým zorným polem. Síť obou tubusů je znározněna vpravo obr. 1 a 2. Postup stavby bude podobný tomu posanému výše, bude jen doplněný o montáž optiky. Okulár J nalepíte před pozorovací otvor spodního tubusu B z vnitřní strany pomocí mezikruží H se čtyřmi chlopněmi (obr. 5). Střed čočky musí být v ose otvoru (viz boční řez obr. 3). Důležitým prvkem, ovlivňujícím kvalitu obrazu, je clona F. Vystřihnete ji z tmavé (nebo tuší začerněné) čtvrtky - průměr clonového otvoru je 20 mm; pak ji nalepíte na obdélník 8 mm tlusté překližky G. Celek pří slepování tubusu vložíte dovnitř 90 mm od horní hrany a zajistíte tenkými hřebičky. Clonu můžete také vyrobit pouze z papíru a zalepit dovnitř pomocí chlopní, ale použitím překližkového podkladu tubus výrazně zpevníte. Obdobně vlepíte do horního tubusu nosič objektivu. Na obdélník překližky E (rozměry odpovídají vnitřním rozměrům tubusu) nalepíte čtvrtku D s polokruhovými výřezy, pod něžvložíte objektiv C (obr. 3 a 6). Vstupní otvor objektivu má průměr 40 mm. Dalekohled je hotov. V tomto ovšem nemůže být výška tubusu libovolná, posunem tubusů v sobě totiž zaostřujeme obraz. Proto se musí tubusy v sobě pohybovat spíš těsně, aby držely zvolenou polohu. A není špatné, když si tuto polohu na tubusu označíte, urychlí vám to zaostřování. Pro opravdu častá pozorováni by se osvědčil i pevný stativ, ale návod na jeho stavbu už je mimo rámec tohoto článku.

Malá rada při nákupu optiky: Použijte skla čs. výroby. Jsou podstatně levnější než skla z dovozu a pro náš účel zcela vyhovují.

 


free counters
od 26.9.2012

(version: 16.06_2), Last modified: 26.06.2016