|
Klatovy - Doslova revoluci ve školství způsobil nástup počítačů a s ním související rozvoj multimediálního vyučování. Podobně jako další školy se touto cestou vydalo Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech, které má v současnosti kromě dvou počítačových učeben multimediální vybavení v dalších deseti třídách. |
Autor článku:
David Kojan |
„Už před řadou let jsme najeli na standard, že v každé učebně je audiovizuální technika, tedy televize, DVD přehrávač, videorekordér a zesilovač. Pak jsme přešli na multimédia, nyní se nám podařilo vybavit už desátou učebnu počítačem a dataprojektorem. Nástup počítačů znamenal zlom, když srovnám současné možnosti s dobou před dvaceti lety, tak názornost vyučování je úplně někde jinde,“ řekl Deníku ředitel klatovského gymnázia Jiří Šlégl.
Multimediálních učeben využívají pedagogové pro výuku předmětů přírodovědných i humanitních. „Kromě odborných učeben, jako je fyzika, biologie, chemie nebo zeměpis máme dataprojektory i v dalších, kterých využívají například češtináři, dějepisáři nebo vyučující cizích jazyků. V některých učebnách máme také interaktivní tabule, i když ty svou funkci plní spíše na základních školách, pro naše účely je ve většině případů počítač s dataprojektorem interaktivní dostatečně. Jsme rádi, že kantoři mutimediální vybavení skutečně používají, že to nejsou pouze nějaké kulisy, kterými bychom se chlubili. Tlak na budování multimediálních učeben přichází od samotných vyučujících, při sestavování rozvrhu si často sami dávají požadavky, aby aspoň jednu hodinu měli právě v multimediální učebně,“ dodal Šlégl.
Multimediální vybavení společně s přístupem na internet přináší pedagogům řadu možností ke zkvalitnění výuky. „Například pro biologii máme díky spolupráci vyučujících obrovskou databázi materiálů, které můžeme při výuce kdykoliv použít. Další výhodou je připojení k internetu. Třeba když při opakování z chemie k maturitě potřebujeme něco, co nemáme v databázi, zadám přímo ve třídě požadavek do internetového vyhledávače a výsledek můžeme hned použít. Navíc současně studentům naznačím, kde mohou hledat další studijní materiály,“ popsal Šlégl, který učí chemii a biologii, vlastní zkušenosti s multimediálním vyučováním.
„Po nějakých deseti, patnácti letech, kdy mám možnost využívat dataprojektoru, v podstatě už nevím, co to je učit jinde než v multimediální učebně. Už si ani nedělám písemné přípravy, celou hodinu mám spíše připravenou v počítači formou prezentace nebo obrázků a pak už jen přepínám obrázky a diskutuji o tom, co děti vidí. Nepotřebuji obcházet po třídě s obrázky nebo modely jako dříve. Výhodou je možnost zapojení samotných studentů. Například nyní probírám v oktávě ekologii, celé třídě jsem rozdělil témata a každý si připraví pětiminutovou prezentaci, kterou pak třídě předvede. Děti se tak samy učí předávat své znalosti, což jim, podle mě, dá více, než když jen sedí a poslouchají,“ doplnil další biolog František Kislinger.
Podobné uplatnění mají multimédia i při výuce humanitních předmětů. „V dějepise kromě toho, že můžeme promítat různé obrázky nebo mapy, si studenti připravují ročníkové práce ve formě prezentace, ve které pak obhajují svá zjištění a své názory,“ popsala využití multimédií dějepisářka Dagmar Protivová. „Při výkladu literatury můžeme třeba promítnout obrázek autora nebo jeho písmo k dokreslení a zpestření výkladu. Při mluvnici a slohu pak využívám interaktivní tabule. Při slohu třeba při rozebírání textu, v mluvnici pro zpestření hodiny při opakování a procvičování gramatiky, které je pak pro děti daleko zajímavější,“ uvedla češtinářka Iva Křišťanová.
Ve fyzice je hlavní výhodou možnost počítačové animace pokusů. „Těžištěm výuky fyziky jsou samozřejmě pokusy. Počítač nám umožňuje pomocí interaktivních animací, které jsou třeba na našich internetových stránkách Fyzikální kabinet, ukázat pokus z jiného pohledu. Například když vezmu autíčko a pustím jej po nakloněné rovině, tak sjede dolů a nic jiného při reálném pokusu studenti neuvidí. Naproti tomu v animaci jsou vidět vektory sil, můžeme nastavit různé úhly nakloněné roviny a podobně. Takže můžeme předvést reálný pokus a pomocí animace jej pak názorně rozebrat,“ vysvětlil fyzikář Miroslav Panoš.
Cílem gymnázia je multimediální technikou vybavit všechny třídy. „Záleží samozřejmě na financích. Vybavení jedné třídy přijde na více než padesát tisíc korun, za posledních půl roku jsme dodělali čtyři třídy. Investovat potřebujeme i do nábytku, v některých třídách máme desítky let staré lavice a židle, kompletně nový nábytek přijde na zhruba sedmdesát tisíc korun. Hodně nám pomáhá rodičovské sdružení, s jehož pomocí jsme udělali teď jednu učebnu, jednu multimediální učebnu jsme také vybavili díky dvěma sponzorským darům,“ uzavřel Šlégl.