Chcete znát výšku Černé věže? Změřte si ji


Autor: David Kojan

Chcete vědět jakou výšku má klatovská Černá věž? Většina zájemců o tento údaj si jej najde někde na internetu, v nějaké brožuře či přímo na věži. To ovšem není styl mladých nadšenců pro fyziku z 3.A klatovského Gymnázia Jaroslava Vrchlického. Ti, když chtějí znát výšku klatovské dominanty, si ji prostě změří.

A tak ve středu v deset hodin přichází pod Černou věž Jaroslav Kaliánko, Jan Křen, Klára Vitáková, David Křížek, Jan Muknšnábl, Blanka Sudová, Hana Holubová a Libuše Přibylová v čele s fyzikářem Miroslavem Panošem. „Prvotním impulsem bylo, když jsme při předloňském „vážení“ zeměkoule pomocí kyvadla spuštěného z okna, za kterým je zvon, zjistili, že okno není v šedesátimetrové výšce, jak jsme od pohledu očekávali, ale jenom ve čtyřicetimetrové. Tenkrát jsme si říkali, že to není možné, to by věž nemohla mít udávanou výšku a někdo ze studentů tenkrát řekl: „Změříme to,“ vysvětluje Panoš původ nápadu změřit Černou věž.

Stačí úhloměr a pásmo

Hlavní pomůcka pro měření není složitá – fotografický stativ, na kterém je připevněn úhloměr. Jedno rameno úhloměru je vodorovné, na druhém rameni je připevněný puškohled s nitkovým křížem. „Změříme úhel, pod kterým vidíme Černou věž a vzdálenost k patě věže, ze získaných údajů pak vypočítáme výšku,“ popisuje měřicí metodu během umisťování stativu na chodník směrem k parku Pod Valy Jaroslav Kaliánko. „Sbírky jsou plné příkladů typu: Určete výšku věže, kterou vidíme z nějaké vzdálenosti pod nějakým úhlem, tak jsme si řekli, že to klidně můžeme zkusit i v praxi,“ doplňuje Panoš.

Zjišťování přesnosti

Druhé skupince mezitím poměrně silný vítr komplikuje měření výšky jednotlivých oken věže pomocí spuštěného pásma. „Nejdříve změříme výšku několika oken pomocí pásma a porovnáme s údaji, které získáme pomocí našeho měřícího přístroje, abychom zjistili, jak je přesný. Pomocí něj pak změříme výšku špičky věže,“ vysvětluje David Křížek, který celý pokus dokumentuje videokamerou.

Po změření výšky několika oken a vzdálenosti stativu od paty věže (39,9 m) se obě skupinky scházejí a porovnávají výsledky. Výšky změřené pásmem a improvizovaným měřícím přístrojem v rámci přesnosti měření shodují, může tedy začít měření samotné věže.

Vyšlo to!

Nastavení puškohledu na špičku věže je dílem okamžiku a zatímco „dokumentační“ skupina pořizuje nezbytné záběry, hlásí notebook ze zadaného úhlu spočítanou výšku 80,4 metru. Ještě posunutí stativu o zhruba dvacet metrů dále od věže a opakované měření, tentokrát vychází 83,9 metru. „S výsledky pokusu jsme hodně spokojeni. Potvrdila se zhruba výška, která je všude udávána, i když se nám původně kvůli optickému klamu zdálo, že těch osmdesát metrů věž mít nemůže. Při pohledu zdola totiž opravdu nevypadá, že by velké okno u zvonu mělo být v půlce věže,“ zhodnotil výsledky Jan Muknšnábl.

Po nezbytné společné fotografii se studenti balí a vracejí se do školy. Z jejich nadšení, se kterým strávili zhruba hodinu za počasí přípomínajícího spíše konec listopadu než druhou polovinu května měřením údaje, který lze zjistit s pomocí internetu za cca 10 sekund (81,6 metru), je ovšem jasné, že tento způsob výuky „obávané“ fyziky studenty baví a že popsaný pokus určitě nebyl posledním, který fyzikální kabinet klatovského gymnázia připravil (kabinet.fyzika.net).

 


free counters
od 26.9.2012

(version: 16.06_2), Last modified: 26.06.2016