Klatovský gymnazista uspěl v Záhřebu
Autor článku: David Kojan
Klatovy – Rozhovor s bronzovým medailistou 41. mezinárodní fyzikální olympiády v chorvatském Záhřebu Jakubem Klemsou ze Svrčovce.
Bronzovou medailí z 41. mezinárodní fyzikální olympiády, která se konala v červenci v chorvatském Záhřebu, se může pochlubit letošní maturant klatovského gymnázia Jakub Klemsa ze Svrčovce, kterému jsme při této příležitosti položili několik otázek.
Jak jste spokojen s bronzovou medailí?
Neznamená to, že jsem byl třetí, medaile jsou rozdělené po pásmech. Nejlepších osm procent získalo zlatou, dalších 17 procent stříbrnou, dalších 25 procent bronzovou, takže medaili bere vlastně první polovina soutěžících. Úspěch to samozřejmě je, nemohl jsem uvěřit už tomu, že jsem skončil třetí až čtvrtý v celostátním kole a měl jsem naději se dostat do pětičlenného družstva pro mezinárodní kolo. Tam nepostupuje totiž automaticky pět nejlepších z celostátního kola, ale rozhoduje se až podle výsledků výběrového soustředění mezi prvními dvanácti.
Proč jste si vybral zrovna fyziku?
Ještě na nižším gymnáziu jsem dělal téměř všechny olympiády, pak jich postupně ubývalo až jsem nakonec zůstal jen u matematiky a fyziky. Původně jsem se soustředil ještě spíš na matematiku, u které jsem myslel, že mi půjde lépe. Jenže ve fyzikální olympiádě jsem pak asi dvakrát vyhrál krajské kolo a teď mě trochu mrzí, že jsem nezkusil kategorii A, která má jediná celostátní a pak mezinárodní kolo, už o rok dříve než v posledním ročníku. Takže jsem to zkusil až v oktávě a nakonec až s nečekaným úspěchem.
Co vám přinesla účast na mezinárodní fyzikální olympiádě?
Je to samozřejmě obrovský zážitek, kde jinde potká člověk mladé lidi z téměř osmdesáti zemí z celého světa. Našli jsme si tam nové kamarády, se kterými se plánujeme opět setkat, organizátoři nás také vzali třeba na Plitvická jezera, navštívili jsme i rodiště známého fyzika Nikoly Tesly. Do studia na vysoké škole mi účast na mezinárodní fyzikální olympiádě dá, doufám, trochu náskok, což je ovšem hlavně zásluhou přípravy, ve které mi nejvíce pomohl FYKOS, fyzikální korespondenční seminář Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Jak obtížné úlohy řeší soutěžící v jednotlivých kolech?
V krajském kole jsou to v podstatě obtížnější úlohy ze sbírky pro střední školy, v celostátním kole jsou už složitější problémy, kdy je třeba znát něco navíc. Na mezinárodní olympiádě už to bývají současné problémy, kdy si člověk opravdu „sáhne“ na skutečnou vědu, nebo naopak staré klasické problémy. My jsme letos v teoretické části řešili spíš klasické úlohy, úlohu z elektrostatiky, pak jsme počítali minimální výšku komínu, aby měl tah, to nevyřešil skoro nikdo, a ve třetí úloze šlo o jednoduchý model atomového jádra. Ve dvou praktických úlohách jsme měřili pružnost listů plastových fólií a vzájemné silové působení tyčového a prstencového magnetu.
Co vás nejvíce překvapilo, jaký zážitek vám utkvěl v paměti?
Bylo vidět, že je Chorvatsko zasaženo hospodářskou krizí, třeba už na stavu vysokoškolských kolejí, na kterých jsme byli ubytováni. Třeba vůbec neodtékala voda ze sprch, původně jsme mysleli, že je to jen v naší buňce, ale bylo to všude. To muselo asi nejvíce překvapit třeba takové Němce nebo Japonce, kteří jsou přeci jen zvyklí na určitý standard. Zajímavé bylo také, když jsme měnili peníze jako suvenýry s Číňany, kteří téměř vůbec neuměli anglicky. Nakonec se nám to ovšem s pomocí různých posunků podařilo, takže jsem si přivezl jedno, pěti a desetijüan.
Budete dále studovat fyziku?
Budu studovat Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, což ovšem neznamená jadernou fyziku. Budu studovat základní studium a až později se rozhodnu pro specializaci, zřejmě pro matematiku. Zajímavé je, že ani většina účastníků olympiády neplánuje studovat fyziku, jdou na medicínu, elektrotechniku, matematiku, třeba z českého pětičlenného družstva bude studovat vyloženě teoretickou fyziku na „matfyzu“ pouze jeden.
Klatovský Deník, 15.9.2010