Nové pomůcky stojí i stovky tisíc, školy na ně nemají
Autor článku: David Kojan
Klatovsko – I téměř sto let staré pomůcky jsou často k vidění ve školních fyzikálních kabinetech
Na nové pomůcky školy peníze nemají. A fyzikáři, ale i učitelé chemie či přírodopisu tak musejí vystačit s tím, co škola má z dřívějších dob.
„Nové pomůcky se vůbec nekupují, jsou příliš drahé. Přednost mají třeba učebnice. Pomůcky koupíme, až když se něco vyloženě rozpadne, například teď jsme museli pořídit do přírodopisného kabinetu novou kostru,“ popsal situaci ředitel nýrské základní školy v Komenského ulici Ivan Pavlík. „Finance na pomůcky nejsou téměř žádné a v současnosti se ještě spíše snižují. Snažíme se tedy hledat i jiné zdroje financování a kupovat samozřejmě pouze nezbytné věci a takové, které pak skutečně využijeme,“ potvrdil nedostatek financí na nákup pomůcek i ředitel klatovského gymnázia Jiří Šlégl.
Finančně nejnáročnější jsou pomůcky na fyziku, náklady se mohou vyšplhat až na stovky tisíc. „I nejjednodušší pomůcky stojí řádově tisíce až desetitísíce korun, složitější pak až statisíce. Řadu pomůcek jsme si pořídili v první polovině devadesátých let minulého století, kdy byla situace o něco lepší, v současnosti však peníze na pomůcky téměř nejsou. Tenkrát jsme koupili třeba pěknou soupravu na optiku, ta přišla na sedmdesát tisíc korun, za zhruba šedesát tisíc korun jsme pořídili unikátní laser, který umožňuje předvést i holografii. V současnosti by ceny byly zhruba dvojnásobné,“ vysvětlil fyzikář klatovského gymnázia Josef Veselý.
Až stovky tisíc
Právě fyzikální kabinet klatovského gymnázia je na tom s vybavením relativně dobře. „Když srovnám naše vybavení s jinými školami, je to celkem dobré. Ovšem v porovnání s nabídkou, když se podíváme, co všechno bychom mohli mít, už je to horší. Hodily by se nám třeba soupravy na pokusy z elektřiny a elektroniky pro žáky. Jenže jedna přijde na šest tisíc korun. Aby měly děti jednu do dvojice, potřebovali bychom jich aspoň patnáct a už jsme na sto tisících. Navíc když s nimi děti pracují, je životnost soupravy tak dva, tři roky,“ dodal Veselý.
Dobrou práci při výuce fyziky odvádějí i kvalitně vyrobené historické pomůcky. „Máme řadu pomůcek ještě z první republiky. Například spektrometr, sférometr nebo odstředivý stroj. Všechno je to vyrobené kvalitně z mosazi, leštěného tvrdého dřeva, masivní litiny, tyto pomůcky slouží dodnes a není žádný důvod je nahrazovat modernějšími,“ pochválil Veselý kvalitu prvorepublikových školních pomůcek.
Peníze na vybavení kabinetů se školy snaží shánět pomocí různých dotací, možností je také nahrazení pokusu počítačovou animací nebo filmem. „Pomůcky používáme ty, které máme, na nové peníze nejsou. V současnosti se snažíme získat nějaké dotace nebo granty, to se ovšem zatím nepodařilo. Pokud bychom nějaké finance získali, chtěli bychom třeba chemické pokusy, na které nemáme ani laboratoř, nahradit interaktivní tabulí a programem, který by pokusy ukázal,“ nastínila plány ředitelka velhartické základní školy Zdena Knězová.