Abecední seznam fyziků

Za rozhodnutím zkusit vytvořit (vytvářet?) seznam fyziků nás přivedly hned dva nápady:

vždy se hodí mít dostupný seznam fyziků – například pro tvorbu křížovek.
na čem jiném si vyzkoušet praktickou sílu AI – ono to sice není uplně tak jednoduché, jako byl původní záměr postavený na příkazu: „vytvoř HTML abecední seznam známých fyziků“, ale jako cvičný úkol pro ovládnutí této současné (módní?) novinky to nebylo špatné.

I když začátky byly někdy opravdu rozpačité… 😏

Výsledkem zápolení umělé inteligence s přirozenou hloupostí je níže uvedený seznam. Sami vidíme, že tam několik důležitých jmen chybí, pochopitelně je tam časem budeme postupně doplňovat. Také se nám sem občas zatoulal nějaký ten technik, meteorolog nebo třeba seismolog… apod., ale fyzika je tak krásná a její záběr je tak široký, že sem i tito lidé určitě patří.

Pokud se Vám zdá, že zrovna ten Váš oblíbený fyzik v seznamu chybí, zašlete nám jeho údaje. Po ověření, zda se nejedná o Járu Cimrmana, jej rádi přidáme.

Částečný seznam fyziků – řazeno podle abecedy

Abychom někoho ze žijicích fyziků náhodou již omylem „nepohřbili“ apod., uvádíme zde jen data narození.

A

Jules Aarons (*17. 4. 1921): – americký fyzik a fotograf. Jeho práce zahrnovala studium atomové fyziky.
Ernst Abbe (*23. 1. 1840): – německý fyzik, optik a průkopník mikroskopie.
Derek Abbott (*3. 5. 1960): – australský fyzik a inženýr, který se zabývá biofyzikou a teoretickou fyzikou. Je známý svými pracemi v oblasti kvantové informace a termodynamiky malých systémů.
Hasan Abdullayev (*20. 8. 1918): – ázerbájdžánský fyzik, který se zabýval kvantovou mechanikou a teoretickou fyzikou pevných látek.
Mina Aganagić: – albánsko-americká teoretická fyzička, která se zabývá matematickou fyzikou a teorií strun. Je známá svými pracemi v oblasti kvantové teorie pole a kalibračních teorií.
Jim Al-Khalili (*20. 9. 1962): – britský fyzik, vědecká popularizace a kvantová fyzika.
David Z. Albert (*9. 1. 1954): – americký filozof a fyzik, který se zabývá interpretací kvantové mechaniky a základy fyzikální reality.
Felicie Albert: – francouzsko-americká fyzička, která se zabývá fyzikou částic a kosmologií. Je známá svými pracemi v oblasti temné hmoty a energie.
Al-Biruni (*973): – perský fyzik, který přispěl k astronomii, matematice a geografii.
Abu sahl Al-Quhi (*940): – perský matematik a astronom, který je známý svými pracemi v oblasti geometrie a astronomie.
Miguel Alcubierre (*19. 5. 1964): – mexický fyzik, který je známý svou prací na teoretických konceptech jako je Alcubierreho metrický tenzor, který teoreticky umožňuje warpování prostoročasu pro mezihvězdné cesty.
Artem Alikhanian (*1. 12. 1908): – arménský fyzik, který se zabýval jadernou fyzikou a kosmickým zářením.
Abram Alikhanov (*6. 9. 1904): – ruský fyzik, který se specializoval na jadernou fyziku a fyziku částic. Spolupracoval na vývoji sovětského jaderného programu a byl významným vědcem v oblasti urychlovačů částic.
Luis Walter Alvarez (*13. 6. 1911): – americký fyzik, významný v oblasti jaderné fyziky, objevil iridiumovou stopu v K-Pg vrstvě spojenou s vyhynutím dinosaurů.
Edoardo Amaldi (*5. 9. 1908): – italský fyzik, přední postava v oblasti italské fyziky, zapojen do projektu výstavby evropského jaderného výzkumného zařízení.
André-Marie Ampère (*20. 1. 1775): – francouzský fyzik, zakladatel elektromagnetismu, Ampèrovy zákony.
Anja Cetti Andersen (*25. 8. 1965): – dánská fyzička, která se zabývá biofyzikou a fyzikou komplexních systémů. Je známá svými pracemi v oblasti fyziologie sluchu a modelování biologických systémů.
Hans Henrik Andersen (*6. 2. 1937): – dánský fyzik, který se zabýval teoretickou fyzikou kondenzovaných látek a fyzikou povrchů. Byl známý svými pracemi v oblasti fázových přechodů a kritické fenoménologie.
Carl David Anderson (*3. 9. 1905): – americký experimentální fyzik, který se proslavil objevem pozitronu při studiu kosmického záření. Za tento objev získal Nobelovu cenu
David Fyfe Anderson (*8. 6. 1904): – britský vědec, přispěl k vývoji radiační terapie rakoviny.
Elephter Andronikashvili (*20. 11. 1910): – gruzínský fyzik, který se zabýval teoretickou a experimentální fyzikou. Byl známý svými pracemi v oblasti akustiky a teorie kmitů.
Alexander Animalu (*15. 8. 1938): – nigerijský fyzik, který se zabývá teoretickou fyzikou kondenzovaných látek a kvantovou mechanikou. Je známý svými pracemi v oblasti supervodivosti a magnetismu.
Anders Jöns Angström (*13. 8. 1814): – švédský fyzik, zkoumal spektrální čáry, jednotka délky Angström je po něm pojmenována.
Archimédés (*287 př. n. l.): – řecký matematik, fyzik a inženýr, objevil Archimédův zákon.
Nima Arkani-Hamed (*5. 4. 1972): – americko-íránský teoretický fyzik, který se zabývá základy fyziky částic a kvantové gravitace. Je známý svými příspěvky k teorii strun a výzkumu fenoménů na hranicích teoretické fyziky.
Alain Jean Assailly (*17. 10. 1909): – francouzský stavitel radioteleskopů.
Amedeo Avogadro (*9. 8. 1776): – italský fyzik, Avogadrovův zákon, který říká, že objem plynu je přímo úměrný počtu jeho molekul.
Jacques Ayotte (*12. 2. 1942): – kanadský vědec specializující se na jadernou fúzi.

B

George Edward Backus (*24. 5. 1930): – americký seismolog, přispěl k teorii vnitřní stavby Země.
Tom Baehr-Jones: – americký fyzik, který se zabývá fotonikou a integrovanými optickými obvody. Je známý svými pracemi v oblasti optických mikročipů a jejich aplikací v komunikacích a senzorice.
Gilbert Ronald Bainbridge (*28. 11. 1925): – britský fyzik, který se zabýval jadernou fyzikou a experimentální fyzikou částic. Byl známý svými pracemi v oblasti detektorů částic a experimentálních metod v jaderné fyzice.
Cornelis Bakker (*11. 4. 1904): – nizozemský fyzik, který se zabýval experimentální fyzikou částic a jadernou fyzikou. Byl známý svými pracemi v oblasti radioaktivního rozpadu a výzkumu elementárních částic.
Aiyalam Parameswaran Balachandran (*1. 7. 1938): – indický fyzik, který se zabývá teorií částic a kvantovou teorií pole. Je známý svými pracemi v oblasti nelineárních teorií pole a topologických defektů v kvantové fyzice.
Venkataraman Balakrishnan (*5. 2. 1943): – indický fyzik, který se zabývá teoretickou fyzikou kondenzovaných látek a fyzikou povrchů. Je známý svými pracemi v oblasti fázových přechodů a kritické fenoménologie.
Milla Baldo-Ceolin (*12. 8. 1924): – italská fyzička, která se zabývala fyzikou částic a kosmologií. Byla známá svými pracemi v oblasti detektorů částic a experimentálních metod v jaderné fyzice.
Christophorus Buys Ballot (*10. 10. 1817): – nizozemský meteorolog, objevil Buys Balottův zákon.
Johann Jakob Balmer (*1. 5. 1825): – švýcarský matematik a fyzik, který je známý pro Balmerovu sérii, která popisuje spektrální čáry vodíku.
Tom Banks (*15. 4. 1949): – americký teoretický fyzik, který se zabývá kvantovou teorií pole a teorií strun. Je známý svými příspěvky k holografickému principu a teorii kvantové gravitace.
Xiaoyi Bao: – kanadský fyzik, který se zabývá optikou a fotonikou. Je známý svými pracemi v oblasti optických vláken a optických komunikací.
Riccardo Barbieri (*27. 4. 1944): – italský teoretický fyzik, který se zabývá fyzikou částic a teorií pole. Je známý svými pracemi v oblasti supersymetrických modelů a teorií hmoty.
Marcia Barbosa (*12. 10. 1960): – brazilská fyzička, která se zabývá fyzikou kondenzovaných látek a statistickou fyzikou. Je známá svými pracemi v oblasti fázových přechodů a struktur vody.
John Bardeen (*23. 5. 1908): – americký dvojnásobný držitel Nobelovy ceny za vývoj tranzistoru a výzkum supravodivosti.
Rene Barthelemy (*10. 3. 1889): – francouzský fyzik, pionýr v oblasti rentgenové spektroskopie.
George Franklin Grant Batchelor (*6. 4. 1902): – britský fyzik, teoretik proudění tekutin, známý pro Batchelorové turbulentní struktury.
Jean Maurice Émile Baudot (*11. 9. 1845): – francouzský vědec, vyvinul systém pro telegrafickou komunikaci, který později vedl k Baudotově kódu.
Francis Beaufort (*7. 5. 1774): – irský vědec, vytvořil Beaufortovou stupnici pro měření síly větru.
Alexandre-Edmond Becquerel (*24. 3. 1820): – francouzský fyzik, známý pro své práce v oblasti fotochemie a elektrochemie, otec Henriho Becquerela.
Antoine Henri Becquerel (*15. 12. 1852): – francouzský fyzik, objevil radioaktivitu uranu, společně s manželi Curieovými získal Nobelovu cenu za fyziku.
František Běhounek (*28. 10. 1898): – český fyzik a spisovatel, pionýr v oblasti kosmonautiky.
Karl Richard Bechert (*23. 8. 1901): – německý fyzik, zabýval se teorií elektromagnetických vln.
Rudolf Heinrich Bechmann (*22. 7. 1902): – německý fyzik, zabýval se optikou a elektromagnetismem.
Alexander Graham Bell (*2. 8. 1922): – narozen ve Skotsku, později americký občan, vynálezce telefonu a zakladatel Bell Telephone Company.
Mani Lal Bhaumik (*2. 8. 1931): – indicko-americký fyzik, který se zabýval laserovou fyzikou a kvantovou optikou. Je známý svým objevem laserového záření.
Joseph Bessemans (*16. 2. 1888): – belgický fyzik, výzkumník v oblasti rentgenového záření.
Hans Bethe (*2. 7. 1906): – německý teoretický fyzik, významný pro svou práci v jaderné fyzice a astrofyzice.
Ludwig Biermann (*13. 3. 1907): – německý fyzik, známý především svými výzkumy slunečního větru a jeho vlivu na meziplanetární prostředí.
Jean Baptiste Biot (*21. 4. 1774): – francouzský fyzik, objevil Biotov-Savartův zákon v elektromagnetismu.
Gabriel Blancher (*24. 12. 1923): – francouzský fyzik, specializovaný na akustiku a vlnovou mechaniku.
Felix Bloch (*23. 10. 1905): – švýcarsko-americký fyzik, spoluobjevitel jaderné magnetické rezonance (NMR).
André Eugene Blondel (*28. 8. 1863): – francouzský fyzik, významný pro vývoj telekomunikačních systémů.
Niels Henrik David Bohr (*7. 10. 1885): – Dánský fyzik, významný představitel kvantové mechaniky, Bohrův model atomu.
Ludwig Boltzmann (*20. 2. 1844): – rakouský fyzik, významný pro rozvoj statistické mechaniky a termodynamiky.
Roger-Maurice Bonnet (*23. 12. 1937): – francouzský vědec, astrofyzik a výzkumník kosmických věd.
Roger Boom (*10. 3. 1923): – holandský fyzik, specializovaný na elektromagnetickou teorii.
Fritz Edward Borgnis (*24. 12. 1906): – švýcarský fyzik, známý pro výzkum elektrického výboje v plynech.
Max Born (*11. 12. 1882): – německý fyzik, spoluzakladatel kvantové mechaniky, známý pro Bornův princip.
Bodo von Borries (*24. 12. 1905): – německý fyzik, specialista na teorii vodíkových molekul.
Jagadish Chandra Bose (*30. 11. 1858): – indický fyzik, přispěl k rozvoji radiové technologie a rostlinné fyziologie.
Walther Bothe (*8. 1. 1891): – německý fyzik, spoluobjevitel neutronu, Nobelova cena za fyziku.
William Lawrence Bragg (*31. 3. 1890): – australský fyzik, spolu s otcem objevil Braggův zákon o rentgenovém rozptylu krystalů.
André Brahic (*30. 11. 1942): – francouzský astronom, spoluobjevitel prstenců kolem planety Neptun.
Lewis McAdory Branscomb (*17. 8. 1926): – americký fyzik a inženýr, odborník na vědu a technologii.
Karl Ferdinand Braun (*6. 6. 1850): – německý fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev Braunovy trubice, která byla základem pro vývoj osciloskopů a televize.
David Brewster (*11. 12. 1781): – skotský fyzik, známý pro Brewsterův úhel a polarizaci světla.
Johan August Brinell (*19. 6. 1849): – švédský fyzik a metalurg, vynalezl Brinellovu zkoušku tvrdosti materiálu.
Louis de Broglie (*15. 8. 1892): – francouzský fyzik, objevil vlnovou-částicovou dualitu částic, Nobelova cena za fyziku.
Maurice de Broglie (*27. 4. 1875): – francouzský fyzik a matematik, známý pro práci v oblasti teorie diferenciální geometrie.
Harvey Brooks (*5. 8. 1915): – americký fyzik a vědec, odborník na vědu a technologii.
Keith Brueckner (*19. 3. 1924): – americký fyzik, specializující se na teorii plazmatu a kvantovou mechaniku.
Joseph Buchdahl (*10. 3. 1891): – britský fyzik, přispěl k vývoji meteorologie, známý pro Buchdahlovu metodu měření srážek.
Bernard Burnell (*19. 7. 1943): – britský astrofyzik, objevitel pulsaru.
William John H. Butterworth (*26. 12. 1911): – americký fyzik, známý pro Butterworthův filtr používaný v elektronickém zpracování signálů.

C

Claude Cadoz (*8. 1. 1948): – francouzský fyzik, specializovaný na výzkum v oblasti akustiky a hudební syntézy.
François Camichel (*3. 12. 1945): – francouzský fyzik, specializuje se na fyziku pevných látek, výzkum v oblasti supravodivosti.
Sadi Nicolas Léonard Carnot (*1. 6. 1796): – francouzský fyzik a inženýr, zakladatel termodynamiky, Carnotův cyklus.
Anders Celsius (*27. 11. 1701): – švédský astronom a fyzik, vynalezl Celsiovou stupnici teploty.
Rudolf Julius Emanuel Clausius (*2. 1. 1822): – německý fyzik, formulace druhého zákona termodynamiky, entropie.
William Coblentz (*28. 7. 1922): – americký fyzik a inženýr, pionýr v oblasti infračervené spektroskopie.
Claude Cohen-Tannoudji (*1. 4. 1933): – francouzský fyzik, Nobelova cena za fyziku za vývoj metody chlazení a zachycení atomů laserem.
Arthur Holly Compton (*10. 9. 1892): – americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za comptonovský rozptyl fotonů RTG.
Gaspard-Gustave de Coriolis (*21. 5. 1792): – francouzský inženýr a matematik, objevil Coriolisův efekt v mechanice.
Aime Auguste Cotton (*9. 10. 1869): – francouzský fyzik, objevil metodu kruhové polarizace světla.
Charles-Augustin de Coulomb (*14. 6. 1736): – francouzský fyzik, známý díky Coulombově zákonu elektrostatiky.
Allan Verne Cox (*17. 12. 1926): – americký fyzik, spoluvynálezce magnetické rezonance v medicíně.
William Crookes (*17. 6. 1832): – anglický chemik a fyzik, objevil Crookesovu trubici a zkoumal katodové paprsky.
Marie Curie-Sklodowská (*7. 11. 1867): – polská a francouzská fyziková a chemička, objevila radioaktivitu, Nobelova cena za fyziku a chemii.
Pierre Curie (*15. 5. 1859): – francouzský fyzik, spolu s manželkou Marie objevil piezoelektrický jev.

Č

Pavel Alexandrovič Čerenkov (*28. 7. 1904): – sovětský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev Čerenkovova záření.

D

Albert Rochas D'Aiglun (*20. 5. 1837): – francouzský fyzik, specializovaný na geofyziku a optiku.
John Dalton (*6. 9. 1766): – anglický chemik a fyzik, známý pro zavedení moderní atomové teorie.
Andre Danjon (*6. 4. 1890): – francouzský astronom, známý svými studiemi Měsíce a časových údajů.
Peter Debye (*24. 3. 1884): – německý fyzik a chemik, Nobelova cena za fyziku za práci v oblasti dipólových molekul.
Joseph-Nicolas Delisle (*4. 4. 1688): – francouzský astronom a geodet, známý pro měření rychlosti světla.
Armin Delong (*29. 1. 1925): – český vědec, fyzik a zakladatel elektronové mikroskopie v Československu.
Démokritos z Abdér (460 př. n. l.): – řecký filozof, znám svou teorií atomů, kterou formuloval spolu se svým učitelem Leukippem.
Paul Adrien Maurice Dirac (*8. 8. 1902): – britský teoretický fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev nových produktů kvantové teorie.
Prokop Diviš (*26. 3. 1698): – Český kněz, fyzik a vynálezce, známý pro vynález bleskosvodu a meteorologických přístrojů.
Gordon Miller Bourne Dobson (*25. 2. 1889): – britský fyzik, známý pro vývoj ozónového monitorovacího systému.
Richard Doell (*28. 6. 1923): – německý fyzik, známý pro své práce v oblasti astrofyziky a radiové astronomie.
Christian Andreas Doppler (*29. 11. 1803): – rakouský fyzik a matematik, známý pro Dopplerův jev v akustice a optice.
Sidney Drell (*13. 9. 1926): – americký teoretický fyzik, známý pro práci v oblasti elementárních částic a kvantové elektrodynamiky.
Angelo Lorenzo Drigo (*29. 5. 1907): – italský fyzik, známý pro své práce v oblasti radioaktivity a jaderné fyziky.

E

Thomas Alva Edison (*11. 2. 1847): – americký vynálezce a podnikatel, známý pro vynález žárovky a dalších elektrických zařízení.
Manfred Eigen (*9. 5. 1927): – německý fyzik a chemik, Nobelova cena za chemii za vývoj metod studia rychlých chemických reakcí.
Albert Einstein (*14. 3. 1879): – německý teoretický fyzik, známý např. pro teorii relativity, Nobelova cena za fyziku.
François Englert (*6. 11. 1932): – belgický fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev Higgsova mechanismu, který vysvětluje hmotnost elementárních částic.
Lorand Eötvös de Vásárosnamény (*27. 7. 1848): – maďarský fyzik, známý pro své práce v oblasti gravitace a gyroskopie.
Agner Krarup Erlang (*1. 1. 1878): – Dánský matematik a fyzik, známý pro práci v oblasti telekomunikací.
Ernest Esclangon (*17. 3. 1876): – francouzský astronom a matematik, známý pro vývoj astronomických metod a nástrojů.
Leonhard Euler (*15. 4. 1707): – švýcarský matematik a fyzik, známý pro své příspěvky k mnoha oblastem matematiky a fyziky, včetně teorie čísel, analýzy, mechaniky a teorie grafů.

F

Charles Fabry (*11. 6. 1867): – francouzský fyzik, známý pro svou práci v oblasti optiky, zejména za vývoj interferenčního spektroskopu.
Daniel Gabriel Fahrenheit (*24. 5. 1686): – nizozemský fyzik a inženýr, známý pro vynález teploměru s rtuťovou stupnicí a stupnicí Fahrenheit.
Michael Faraday (*22. 9. 1791): – anglický fyzik a chemik, známý pro objev elektromagnetické indukce a elektrolýzy, který položil základy elektromagnetismu.
Enrico Fermi (*29. 9. 1901): – italský fyzik, známý pro vedení prvního jaderného reaktoru a za vývoj teorie beta rozpadu a kvantové teorie slabé interakce.
Richard Philips Feynman (*11. 5. 1918): – americký teoretický fyzik, známý pro své příspěvky ke kvantové mechanice a kvantové elektrodynamice, stejně jako za svou nekonvenční pedagogickou metodu.
Wolfgang Finkelnburg (*5. 6. 1905): – německý fyzik, známý pro výzkum optiky a polarizace světla.
Hippolyte Fizeau (*23. 9. 1819): – francouzský fyzik, známý svým experimentem, kterým stanovil rychlost světla.
James Fletcher (*5. 6. 1919): – americký fyzik, známý pro svou roli v NASA a řízení projektů jako Apollo a Space Shuttle.
Marvin Flicker (*18. 2. 1935): – americký fyzik, známý pro výzkum elektronických a optických vlastností pevných látek.
Lee de Forest (*26. 8. 1873): – americký vynálezce, známý pro vynález triody a zavedení hlasového rádia.
Léon Foucault (*18. 9. 1819): – francouzský fyzik, známý pro svůj pokus s Foucaultovým kyvadlem, který demonstroval otáčení Země.
James Franck (*26. 8. 1882): – německý fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev kvantového tunelového jevu.
Benjamin Franklin (*17. 1. 1706): – americký polymatik, známý svými experimenty s elektřinou a bleskem, také podepsal Deklaraci nezávislosti a Ústavu Spojených států.

G

Wolfgang Gaede (*25. 5. 1878): – německý fyzik, známý pro své práce v oblasti vakua a vakuové techniky.
Galileo Galilei (*26. 2. 1564): – italský fyzik, astronom a matematik, známý pro své objevy v oblasti pohybu a gravitace, objevil Jovovi měsíce a podporoval heliocentrický model sluneční soustavy.
Luigi Galvani (*9. 9. 1737): – italský lékař a fyzik, známý pro objev galvanického efektu, což vedlo k rozvoji studia elektrofyziologie.
Richard Garwin (*19. 4. 1928): – americký fyzik, známý pro svou roli v projektu Manhattan a výzkum v oblasti jaderné fyziky a obranných technologií.
Maurice Gauja (*6. 1. 1867): – francouzský fyzik, známý pro výzkum v oblasti elektromagnetismu a supravodivosti.
Carl Friedrich Gauss (*30. 4. 1777): – německý matematik a fyzik, známý pro své příspěvky k teorii čísel, geometrii, elektromagnetismu a astronomii.
Hans Wilhelm Geiger (*30. 9. 1882): – německý fyzik, spolu s Ernstem Marsdenem vyvinuli Geigerův–Marsdenův experiment, který vedl k objevu jádra atomu, spoluobjevitel Geiger-Müllerova počítače, který se používá k detekci ionizujícího záření.
Murray Gell-Mann (*15. 9. 1929): – americký fyzik, známý pro objev kvarků a vývoj kvantové chromodynamiky.
Pierre-Gilles de Gennes (*24. 10. 1932): – francouzský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev a teorii fázových přechodů u polymerních materiálů.
Walther Gerlach (*1. 8. 1889): – německý fyzik, známý pro experiment se stínovým efektem, který demonstroval kvantovou povahu částic.
Joseph Louis Gay-Lussac (*6. 12. 1778): – francouzský chemik a fyzik, známý pro zákony pojmenované po něm, které se týkají reakcí plynných látek.
Riccardo Giacconi (*6. 10. 1931): – italsko-americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev rentgenových zdrojů ve vesmíru.
William Gilbert (*24. 5. 1544): – anglický fyzik a lékař, známý pro práci v oblasti magnetismu a statické elektřiny, je považován za jednoho z průkopníků moderní experimentální vědy.
Benjamin Ginsburg (*5. 2. 1897): – americký fyzik, známý pro svůj přínos k teorii elektronové struktury pevných látek.
Donald Glaser (*21. 9. 1926): – americký fyzik a neurobiolog, Nobelova cena za fyziku za vynález bublinkové komory.
Yves Godard (*2. 6. 1955): – francouzský fyzik, známý pro výzkum v oblasti nelineární dynamiky a chaotických systémů.
Marvin Leonard Goldberger (*22. 10. 1922): – americký teoretický fyzik, známý pro svůj výzkum v oblasti kvantové teorie pole a teorie silných interakcí.
Samuel Abraham Goudsmit (*11. 7. 1902): – fyzik holandského původu, který je především znám tím, že s G. Uhlenbeckem představili elektronový spin. Za WW II členem týmu zkoumajícího nebezpečí pokroku nacistického Německa v oblasti jaderné technologie.
Mehran Goulian (*31. 12. 1929): – íránsko-americký fyzik, známý pro svou práci v oblasti fyziky kondenzovaného stavu.
Louis Harold Gray (*10. 11. 1905): – britský fyzik, známý pro svou práci v oblasti radiologie a dávkování ionizujícího záření.
Jiří Grygar (*17. 3. 1936): – Český astronom a fyzik, známý pro popularizaci astronomie a výzkum v oblasti astrofyziky.
Otto Guericke (*30. 11. 1602): – německý fyzik a vynálezce, známý pro svůj výzkum v oblasti vakua a vynález první vývěvy.
John Currie Gunn (*13. 9. 1916): – Kanadský astrofyzik, známý pro výzkum v oblasti formování galaxií a astrochemie.
Alan Harvey Guth (*27. 2. 1947): – americký teoretický fyzik, známý pro svůj přínos k inflační kosmologii a teorii velkého třesku.

H

Heinz Haber (*15. 5. 1913): – německý fyzik a popularizátor vědy, známý pro své televizní pořady a knihy o vědě a vesmíru.
William Hamilton (*4. 8. 1805): – irský matematik a fyzik, známý pro formulaci Hamiltonových rovnic v mechanice.
Douglas Rayner Hartree (*27. 3. 1897): – britský matematik a fyzik, známý pro svůj přínos k vývoji numerických metod v kvantové mechanice.
Stephen William Hawking (*8. 1. 1942): – britský teoretický fyzik, známý pro svůj výzkum černých děr, kosmologie a kvantové gravitace.
Oliver Heaviside (*18. 5. 1850): – anglický fyzik a matematik, známý pro svůj přínos k teorii elektřiny a magnetizmu, zejména za formulaci Maxwellových rovnic.
Friedrich von Hefner–Alteneck (*27. 4.1845): – německý fyzik, známý pro svůj výzkum optiky a fotografie.
Burkhard Heim (*9. 2. 1925): – německý fyzik, známý pro svou teorii unifikace gravitace a elektromagnetismu.
Joseph Henry (*17. 12. 1797): – americký fyzik, objevil elektromagnetickou indukci a je známý pro vývoj elektromagnetů a telegrafů.
Werner Karl Heisenberg (*5. 12. 1901): – německý fyzik, spoluzakladatel kvantové mechaniky a tvůrce Heisenbergova principu neurčitosti.
Gustav Hertz (*22. 7. 1887): – německý fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev fotoelektrického jevu spolu s Philippem Lenardem.
Heinrich Hertz (*22. 2. 1857): – německý fyzik, experimentálně potvrdil existenci elektromagnetických vln, které jsou nyní známy jako "hertzovské vlny" a také objevil fotoelektrický jev, který byl později důležitým předmětem v kvantové mechanice.
Gerhard Herzberg (*25. 12. 1904): – Kanadský fyzik, Nobelova cena za chemii za své práce na struktuře atomů a molekul pomocí spektroskopie.
Victor Franz Hess (*24. 6. 1883): – rakouský fyzik, který v roce 1936 získal Nobelovu cenu za objev kosmického záření.
Peter Higgs (*29. 5. 1929): – skotský fyzik, známý pro předpověď existence Higgsova bosonu, klíčového prvku ve standardním modelu částicové fyziky.
William Hiltner (*27. 8. 1914): – americký astronom a fyzik, známý pro svou práci v oblasti astrofyziky a astronomické fotometrie.
Edwin Powell Hubble (*20. 11. 1889): – americký astronom, známý pro objev Hubbleova zákona a potvrzení existence jiných galaxií mimo Mléčnou dráhu.
William Huffman Stewart (*19. 5. 1921): – americký fyzik, známý pro své práce v oblasti teorie elektromagnetismu a kvantové mechaniky.
Friedrich Hund (*4. 2. 1896): – německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti molekulární spektroskopie a teorie elektronové struktury molekul.
Christiaan Huygens (*14. 4. 1629): – nizozemský fyzik, známý pro své práce v oblasti optiky, mechaniky a teorie pravděpodobnosti.

CH

James Chadwick (*20. 10. 1891): – britský fyzik, objevil neutron a získal Nobelovu cenu za fyziku za tento objev.
Joseph Wyan Chamberlain (*24. 8. 1928): – americký fyzik, spoludokumentoval existenci antiprotonu a získal Nobelovu cenu za fyziku za tento objev.
Owen Chamberlain (*10. 7. 1920): – americký fyzik, spoludokumentoval existenci antiprotonu a získal Nobelovu cenu za fyziku za tento objev.
Subrahmanyan Chandrasekhar (*19. 10. 1910): – indicko-americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za teoretický objev limitní hmotnosti bílých trpaslíků.
Jean Charon (*25. 2. 1920): – francouzský fyzik, známý pro svou práci v oblasti kvantové mechaniky a kvantové teorie pole.
Mario Chem (*14. 11. 1952): – italský fyzik, specializovaný na kvantovou fyziku, výzkum v oblasti spintroniky.
Paul J. Chien (*25. 8. 1936): – americký fyzik a materiálový vědec, specializuje se na metalurgii, studium struktury a vlastností materiálů.
Jean-Claude Chollet (*30. 5. 1929): – francouzský fyzik, výzkumník v oblasti teoretické fyziky, zabýval se kvantovou teorií pole.
Orest Danilovich Chwolson(*4. prosince 1852): – ruský fyzik, známý pro své práce v oblasti teoretické fyziky a kvantové mechaniky. Je nejvíce známý tím, že je jedním z prvních, kdo studoval efekt gravitační čočky.

I

Lucien Isadore Israel (*14. 4. 1926): – francouzský teoretický fyzik, známý pro své příspěvky k teorii elementárních částic a kvantové teorii pole.
Henri Jammet (*6. 6. 1920): – francouzský fyzik, známý pro svou práci v oblasti elektronové mikroskopie a materiálových věd.
Pierre Jules Janssen (*22. 2. 1824): – francouzský fyzik a astronom, známý pro svůj objev heliových čar ve sluneční atmosféře během zatmění Slunce v roce 1868.
Asko Jantunen (*5. 9. 1945): – finský fyzik, známý pro své práce v oblasti materiálových věd a elektrotechniky.
Charles De Jean (*7. 2. 1888): – francouzský fyzik, známý pro svou práci v oblasti fyzikální chemie a spektroskopie.
Robert William Johnstone (*11. 8. 1879): – skotský fyzik, známý pro svou práci v oblasti teoretické fyziky a statistické mechaniky.
Frédéric Joliot-Curie (*19. 3. 1900): – francouzský fyzik, Nobelova cena za chemii za objev umělých radioaktivních izotopů.

J

Karl Guthe Jansky (*22. 10. 1905): – americký fyzik a inženýr, považován za otce rádiové astronomie za objev rádiových záření z mimogalaktických zdrojů.
James Prescott Joule (*24. 12. 1818): – anglický fyzik, známý pro formulaci Jouleova zákona týkajícího se vztahu mezi teplem a prací, který položil základy termodynamiky.

K

Pjotr Leonidovič Kapica (*8. 7. 1894): – sovětský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev supratekutosti v kapalinách helia.
Alfred Kastler (*3. 5. 1902): – francouzský fyzik, Nobelova cena za fyziku za vývoj metody optické poměrové spektroskopie a objev atomového paprsku.
Heinrich Gustav Johannes Kayser (*16. 3. 1853): – německý fyzik, známý svou prací v oblasti spektroskopie a atomové fyziky.
lord Kelvin (William Thomson) (*26. 6. 1824): – skotský fyzik, známý pro své práce v oblasti teploty, termodynamiky a elektromagnetismu, zejména za formulaci zákona tepelné vodivosti a druhého termodynamického zákona.
Johannes Kepler (*27. 12. 1571): – německý astronom a matematik, známý pro své zákony pohybu planet, které vedly k modernímu pochopení oběžných drah ve sluneční soustavě.
Gustav Robert Kirchhoff (*12. 3. 1824): – německý fyzik, známý pro Kirchhoffovy zákony elektrotechniky a teplotní záření.
Desmond King-Hele (*3. 11. 1927): – britský fyzik, známý pro svou práci v oblasti atmosférické fyziky a meteorologie.
Herbert Freiherr von Klöckler (*26. 4. 1896): – německý fyzik, známý svými pracemi v oblasti optiky a elektromagnetismu.
Leon Knopoff (*1. 7. 1925): – americký seismolog a fyzik, známý pro svou práci v oblasti seismologie a geofyziky.
Friedrich Wilhelm Georg Kohlrausch (*14. 10. 1840): – německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti elektrické vodivosti roztoků a elektrochemie.
Mikuláš Koperník (*19. 2. 1473): – Polský astronom, známý pro svou heliocentrickou teorii slunečního systému, která položila základy moderní astronomie.
Hugo Rudolph Kruyt (*3. 6. 1882): – nizozemský fyzik a chemik, známý pro svou práci v oblasti chemické kinetiky a kolloidní chemie.
František Křižík (*8. 7. 1847): – Český vynálezce a elektrotechnik, známý pro své inovace v oblasti elektrických pohonů a osvětlení.
Daniel Kunth (*10. 7. 1946): – francouzský astronom, známý pro své výzkumy v oblasti vzdálených galaxií a mladých hvězd.
Polykarp Kusch (*26. 1. 1911): – americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev anomálie magnetického momentu elektronu, což pomohlo potvrdit kvantovou elektrodynamiku.

L

Joseph-Louis Lagrange (*25. 1. 1736): – italsko-francouzský matematik a fyzik, známý pro své práce v oblasti analytické mechaniky a teorie čísel.
Pierre-Simon Laplace (*23. 3. 1749): – francouzský matematik a astronom, známý pro své práce v oblasti nebeské mechaniky a pravděpodobnosti.
Willis Eugene Lamb Jr. (*12. 7. 1913): – americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev posunutí Lamba v atomárním spektru vodíku.
Johann Heinrich Lambert (*26. 8. 1728): – švýcarský matematik, fyzik a filozof, známý pro Lambertovu zákonitost záření a Lambertovu plochu.
Hubert Léon Lampo (*1. 9. 1920): – belgičan, známý svými příspěvky k teorii elektromagnetismu a kvantové mechaniky.
Lev Davidovich Landau (*22. 1. 1908): – sovětský fyzik, Nobelova cena za fyziku za jeho teorii kapalných helium-3 a helium-4 a dalších příspěvků v oblasti teorie pevných látek, kapalin a fyziky plazmatu.
Alfred Landé (*13. 12. 1888): – německý fyzik, známý pro Landého faktor, který popisuje rozštěpení spektrálních čar v silných magnetických polích.
Paul Langevin (*23. 1. 1872): – francouzský fyzik, známý pro své práce v oblasti akustiky, termodynamiky a teorie magnetismu.
Max von Laue (*9. 10. 1879): – německý fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev difrakce rentgenových paprsků na krystalech, což umožnilo strukturní analýzu.
Ernest Orlando Lawrence (*8. 8. 1901): – americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za vynález cyklotronu, což umožnilo výzkum atomových jader.
Robert Edward Leachman (*11. 6. 1921): – britský fyzik, je známý svými pracemi v oblasti elektromagnetismu a rádiové techniky.
Philipp Eduard Anton von Lenard (*7. 6. 1862): – německý experimentální fyzik, který se zabýval studiem katodového záření a je známý svou prací na fotoelektrickém jevu. Nobelova cena za fyziku za objev základních zákonů fotoelektrického jevu.
Louis Leprince-Ringuet (*27. 3. 1901): – francouzský fyzik a pionýr v oblasti kosmického záření.
Edmond Modeste Lescarbault (*11. 8. 1814): – byl francouzský lékař a amatérský astronom, který v roce 1859 údajně pozoroval tranzit planety Merkur přes Slunce. Jeho objev byl později zpochybněn.
Frederick Alexander Lindemann (*5. 4. 1886): – byl britský fyzik a politik, známý svými pracemi v oblasti termodynamiky a mechaniky.
Oliver Joseph Lodge (*12. 6. 1851): – britský fyzik a vynálezce, známý pro své práce v oblasti elektromagnetismu a rádiové techniky.
Hendrik Antoon Lorentz (*18. 7. 1853): – byl nizozemský fyzik, který se zabýval elektromagnetismem a optikou. Nobelova cena za fyziku za objev elektromagnetického jevu, známého jako Lorentzova transformace.
Johann Josef Loschmidt (*15. 3. 1821): – byl rakouský chemik a fyzik, který se zabýval molekulární kinetikou a atomovou teorií.
Jean-Pierre Luminet (*3. 6. 1951): – francouzský astrofyzik známý svými pracemi v oblasti gravitačního kolapsu, černých děr a kosmologie.
Bernard Ferdinand Lyot (*27. 2. 1897): – byl francouzský astronom, který se zabýval zejména výzkumem sluneční koróny a polarizace světla v astronomii.

M

Ernst Mach (*18. 2. 1838): – byl rakouský fyzik a filozof, který se zabýval zejména problematikou mechaniky, akustiky a optiky.
Theodore Maiman (*11. 7. 1927): – americký fyzik, který v roce 1960 vyvinul první funkční laserový systém.
Ettore Majorana (*5. 8. 1906): – byl italský fyzik, který se zabýval teoretickou fyzikou částic a kvantovou mechanikou.
Guglielmo Marconi (*25. 4. 1874): – byl italský vynálezce a inženýr, který se proslavil vynálezem bezdrátové telegrafie. Nobelova cena za fyziku za vývoj radiotelegrafie.
Eleuthere Mascart (*20. 2. 1837): – byl francouzský fyzik, který se zabýval elektromagnetismem a optikou.
Charles Maurain (*27. 2. 1871): – francouzský geofyzik, vyznamenal se svými příspěvky ke studiu pozemského magnetismu a ionosféry.
James Clerk Maxwell (*13. 6. 1831): – byl skotský fyzik, který formuloval Maxwellovy rovnice popisující elektromagnetické pole a elektromagnetické záření.
Julius Robert von Mayer (*25. 11. 1814): – německý lékař a fyzik, který se zabýval termodynamikou a zákonem zachování energie.
Boyce Dawkins McDaniel (*11. 6. 1917): – americký jaderný fyzik, který pracoval na projektu Manhattan a později řídil Laboratoř jaderných studií Cornell University.
Lise Meitner (*7. 11. 1878): – rakouská fyzička židovského původu, která se zabývala jadernou fyzikou a v roce 1938 společně s Otto Hahnem objevila jadernou štěpení.
Demetrious Mihalas (*20. 3. 1939): – americký astronom a astrofyzik, který se zabýval teoretickou astrofyzikou a fyzikou plazmatu.
Albert Abraham Michelson (*19. 12. 1852): – americký fyzik polského původu, který byl průkopníkem měření rychlosti světla a prvním Američanem, který získal Nobelovu cenu za fyziku.
Hugh Robert Mill (*28. 5. 1861): – britský geograf a meteorolog, který měl vliv na reformu výuky geografie a na rozvoj meteorologie jako vědy.
Robert Andrews Millikan (*22. 3. 1868): – americký fyzik, který dokázal existenci elementárního náboje a za to získal Nobelovu cenu za fyziku.
Friedrich Mohs (*29. 1. 1773): – rakouský mineralog, který vyvinul Mohsovou stupnici tvrdosti minerálů.
Geminiano Montanari (*1. 6. 1633): – italský astronom a matematik, známý pro své práce v oblasti pozorování hvězd a komety.
Philip McCord Morse (*6. 8. 1903): – americký matematik a fyzik, který se zabýval lineární algebrou a teorií kmitů.

N

Claude Louis Marie Henri Navier (*10. února 1785): – francouzský fyzik a inženýr, známý pro Navierovy-Stokesovy rovnice popisující proudění kapalin a Navierovu teorii elasticity.
Louis Neel (*22. 11. 1904): – francouzský fyzik, který získal Nobelovu cenu za fyziku za objev antiferomagnetismu a ferrimagnetismu.
John von Neumann (*28. 12. 1903): – americký matematik a fyzik maďarského původu, který měl významný vliv na rozvoj kvantové mechaniky, teorie her a počítačových věd.
Isaac Newton (*4. 1. 1643): – anglický fyzik, matematik, astronom, filosof a alchymista, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců v historii. Jeho práce zahrnuje zákony pohybu a gravitace.
Alfred Bernhard Nobel (*21. 10. 1833): – švédský chemik, inženýr a vynálezce, který je nejvíce známý jako zakladatel Nobelovy ceny a vynálezce dynamitu.

O

Hermann Oberth (*25. 6. 1894): – německý fyzik a inženýr, považovaný za jednoho ze zakladatelů moderní rakety a astronautiky.
Hans Christian Ørsted (Oersted) (*14. 8. 1777): – Dánský fyzik, který objevil vztah mezi elektřinou a magnetizmem, což vedlo k objevu elektromagnetismu.
Georg Simon Ohm (*16. 3. 1789): – německý fyzik, známý pro Ohmův zákon, který popisuje vztah mezi elektrickým proudem, napětím a odporem v elektrických obvodech.
Heike Kamerlingh Onnes (*21. 9. 1853): – nizozemský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev supravodivosti.
Robert Oppenheimer (*22. 4. 1904): – americký fyzik, který sehrál klíčovou roli v projektu Manhattan, vývoji atomové bomby.
Leonard Ornstein (*12. 11. 1880): – nizozemský fyzik, který se zabýval statistickou mechanikou a molekulární fyzikou.

P

Blaise Pascal (*19. 6. 1623): – francouzský fyzik a matematik, známý především pro své práce v oblasti hydrodynamiky a hydrostatiky.
Louis Paul Cailletet (*21. 9. 1832): – francouzský fyzik, který se specializoval na studium chladného plynu a kapalného héliového.
Wolfgang Pauli (*25. 4. 1900): – rakouský fyzik švýcarského původu, známý svou prací v kvantové mechanice a Pauliho vylučovacím principem.
Jean-Claude Pecker (*10. 5. 1923): – francouzský astronom a fyzik, který se zabýval astrofyzikou a strukturou hvězd.
Jean-Baptiste Perrin (*30. 9. 1870): – francouzský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev Brownova pohybu a potvrzení molekulární teorie.
Auguste Piccard (*28. 1. 1884): – švýcarský fyzik a vynálezce, který se stal prvním člověkem, který dosáhl stratosféry balónem.
Max Karl Ernst Ludwig Planck (*23. 4. 1858): – německý fyzik, známý jako zakladatel kvantové teorie, za což získal Nobelovu cenu za fyziku.
Joseph Plateau (*14. 10. 1801): – belgičan, který se zabýval studiem kapalných povrchů a optických jevů, jako je disperze světla.
Jules Henri Poincare (*29. 4. 1854): – francouzský matematik a fyzik, známý svou prací v oblasti teorie diferenciálních rovnic a teorie dynamických systémů.
Jean Louis Marie Poiseuille (*22. 4. 1797): – francouzský fyzik a lékař, známý pro objev Poiseuillova zákona, který popisuje tok kapalin prostřednictvím trubiček.
Jean–Victor Poncelet (*1. 7. 1788): – francouzský matematik a inženýr, jehož práce zahrnovaly geometrii a projektivní geometrii.
Bruno Pontecorvo (*22. 8. 1913): – italský fyzik, který se později stal sovětským vědcem, známý pro svou práci v oblasti neutrinové fyziky a jaderného výzkumu.
Ludwig Prandtl (*4. 2. 1875): – německý fyzik, který se zabýval hydrodynamikou a aeronautikou, známý jako otec moderní aerodynamiky.
Peter Pringsheim (*19. 3. 1881): – německý fyzik, který se specializoval na termodynamiku a studium tepla.

Q

Qian Xuesen (*11. 12. 1911): – čínský letecký inženýr a kybernetik, který dosáhl uznání jako jeden z předních amerických odborníků na rakety a teorii vysokorychlostních letů.
Helen Rhoda Arnold Quinn (*19. 5. 1943): – částicová fyzička, původem z Austrálie. Spoluautorka teorie související se symetrií hmoty a antihmoty a možným zdrojem temné hmoty, která prostupuje vesmír nebo příspěvky k hledání jednotné teorii.

R

Isidor Isaac Rabi (*29. 7. 1898): – americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev jaderné magnetické rezonance.
Chandrasekhara Venkata Raman (*8. 11. 1888): – indický fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev Ramanova jevu, který souvisí se změnou frekvence světla při průchodu opticky transparentní látkou.
Carl Wilhelm Ramsauer (*6. 2. 1879): – německý fyzik, známý svými pracemi v oblasti kvantové mechaniky a atomové fyziky.
William John Macquorn Rankine (5. 7. 1820): – skotský fyzik a inženýr, který se zabýval termodynamikou a mechanikou tekutin.
3. baron Rayleigh (John William Strutt) (*12. 11. 1842): – britský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev argonu, izolaci a popis inertního plynu.
René Antoine Ferchault Réaumur (*28. 2. 1683): – francouzský fyzik, známý pro své práce v oblasti termodynamiky a metalurgie.
Tullio Eugenio Regge (*11. 7. 1931): – italský teoretický fyzik, známý svou prací v oblasti kvantové chromodynamiky a teorie silných interakcí.
Ole Christensen Rømer (*25. 9. 1644): – Dánský fyzik, který provedl první přesné měření rychlosti světla.
Osborne Reynolds (23. 8. 1842): – britský fyzik a inženýr, který se zabýval prouděním tekutin a turbulentními toky.
Heinrich Rohrer (*6. 6. 1933): – švýcarský fyzik, Nobelova cena za fyziku za vynález skenovací tunelové mikroskopie.
Wilhelm Conrad Röntgen (*27. 3. 1845): – německý fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev rentgenového záření.
Carlo Rubbia (*31. 3. 1934): – italský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev W a Z bosonů, což pomohlo potvrdit elektroslabou teorii.
James Knox Russell (*5. 9. 1919): – americký astronom, který se zabýval studiem hvězd a jejich evoluce.
Ernest Rutherford (*30. 8. 1871): – novozélandský fyzik, známý jako „otec jaderné fyziky“, objevil jádro atomu a provedl první umělou jadernou reakci.
Johannes Robert Rydberg (*8. 11. 1854): – švédský fyzik, známý pro Rydbergovu formuli používanou k výpočtu spektrálních čar atomů.

S

Wallace Clement Sabine (*13. 6. 1868): – americký fyzik a inženýr, známý svými pracemi v oblasti akustiky, zejména za vývoj konceptu ozvěny.
Andrej Dmitrijevič Sacharov (*21. 5. 1921): – ruský fyzik, významný jaderný vědec a aktivista za lidská práva. Získal Nobelovu cenu za mír za své úsilí o omezení jaderných zbraní.
Rudolf Karl Seeliger (*12. 11. 1886): – německý astronom, který se zabýval především fotometrií a optikou hvězd.
Emilio Gino Segrè (*30. 1. 1905): – italský fyzik, který spolupracoval na objevu antiprotonu. Získal Nobelovu cenu za fyziku za tento objev.
Frederick Seitz (*4. 7. 1911): – americký fyzik, který se zabýval pevnými látkami a termodynamikou. Byl prezidentem Národní akademie věd.
Percy Seymour (*3. 1. 1938): – britský astronom a autor.
Arthur Schawlow (*5. 5. 1921): – americký fyzik, Nobelova cena za fyziku za vývoj laserových spektroskopických technik.
Erwin Schrödinger (*12. 8. 1887): – rakouský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev Schrödingerovy rovnice, která je základem kvantové mechaniky.
Martin Schwarzchild (*31. 5. 1912): – německý-americký astrofyzik, který se zabýval zejména strukturou hvězd a vývojem hvězdných systémů.
Henry Siedentopf (*22. 9. 1872): – německý fyzik, spoluzakladatel konceptu ultramikroskopie.
Karl Manne Georg Siegbahn (*3. 12. 1886): – švédský fyzik, Nobelova cena za fyziku za objev rentgenové spektroskopie.
Werner von Siemens (*13. 12. 1816): – německý vynálezce, průkopník v oblasti elektrotechniky a telekomunikací.
Rolf Maximilian Sievert (*6. 5. 1896): – švédský fyzik, po kterém je pojmenována jednotka radiologické dávky, sievert (Sv).
Arthur Schawlow (*5. 5. 1921): – americký fyzik známý pro svou práci v oblasti laserové spektroskopie. Spolu s Charlesem Townesem získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1981 za vývoj laserové spektroskopie.
Erwin Schrödinger (*12. 8. 1887): – rakouský fyzik známý pro svůj přínos k vlnové teorii částic a formulaci Schrödingerovy vlnové rovnice, která je základem kvantové mechaniky. Získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1933.
Martin Schwarzchild (*31. 5. 1912): – německý-americký fyzik, jehož práce se zaměřovala na astrofyziku a hvězdné struktury.
Karl Manne Georg Siegbahn (*3. 12. 1886): – švédský fyzik, získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1924 za objev rentgenové spektroskopie.
Werner von Siemens (*13. 12. 1816): – německý vynálezce a průkopník v oblasti elektrotechniky a telekomunikací.
Rolf Maximilian Sievert (*6. 5. 1896): – švédský fyzik, po kterém je pojmenována jednotka dávky ionizujícího záření "sievert". Jeho práce se zaměřovala na radiologii a radiaci.
John Smeaton (*8. 6. 1724): – stavební inženýr odpovědný za projektování mostů, průplavů, přístavů a majáků. Je často považován za „otce stavebního inženýrství“. Byl také více než schopný strojní inženýr a významný fyzik.
Arnold Sommerfeld (*5. 12. 1868): – německý fyzik známý především pro svou práci v oblasti kvantové mechaniky a teorie atomové struktury.

Částečný seznam fyziků – řazeno podle abecedy

A

B

C

Č

D

E

F

G

H

CH

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

T

U

V

W

X

Y

Z